Další překážka pro uplatnění práv vyvlastněných akcionářů překonána.Trochu jsem zapomněl informovat o jednom důležitém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Překážka, o které mluvím, spočívala ve výkladu ustanovení o zálohách na náklady důkazu. Podle § 141 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést. Krajský soud v X. uložil navrhovatelům, aby zaplatili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 50 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení s tím, že jinak důkaz nelze provést. Usnesení nabylo právní moci.
Navrhovatelé soudu sdělili, že zálohu nezaplatí, a krajský soud žalobu zamítl, mj. i proto, že považoval původní posudek, který tvořil základ pro vytěsnění (tj. vyparcovaný před zahájením řízení), za vyhovující. Odvolací soud však s tímto postupem nesouhlasil. Podle něj je řízení o přezkoumání výše vypořádání podle §183k obch. zák. řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e odst. 1 o. s. ř.), na které dopadá ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně uložil navrhovatelům složení zálohy na náklady důkazu v souladu s § 141 o. s. ř., avšak pochybil, když důkaz znaleckým posudkem neprovedl, přestože navrhovatelé stanovenou zálohu na náklady důkazu nezaplatili. Tímto nesprávným postupem soud zatížil soud první instance řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (viz rozhodnutí ve věci sp. zn. 7 Cmo 208/2019).