Aktuality

Dnes nabývá právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, kterým tento soud zvýšil protiplnění, které poskytl hlavní akcionář – velká energetická společnost působící na Moravě – bývalým menšinovým akcionářům. Zvýšení činí více než 20 %.

Vrchní soud v Olomouci potvrdil právo menšinových akcionářů na úrok z prodlení v případech, kdy hlavní akcionář neuhradí při vytěsnění protiplnění ve spravedlivé výši. Věc je vedena pod sp. zn. Vrchního soudu v Olomouci 5 Cmo 173/2022. To nám ten rok hezky začíná.

Zvětšit obrázek

V časopisu Právní rozhledy č. 22 již vyšel článek týkající se úroků z prodlení. (10. 11. 2022)

V časopisu Právní rozhledy vyjde do konce roku nový článek týkající se zásadního problému obchodního práva, který zohlední některé prvky novější judikatury z oblasti, kterou se zabývám.

Zvětšit obrázek

Další překážka pro uplatnění práv vyvlastněných akcionářů překonána.Trochu jsem zapomněl informovat o jednom důležitém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Překážka, o které mluvím, spočívala ve výkladu ustanovení o zálohách na náklady důkazu. Podle § 141 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést. Krajský soud v X. uložil navrhovatelům, aby zaplatili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 50 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení s tím, že jinak důkaz nelze provést. Usnesení nabylo právní moci.
Navrhovatelé soudu sdělili, že zálohu nezaplatí, a krajský soud žalobu zamítl, mj. i proto, že považoval původní posudek, který tvořil základ pro vytěsnění (tj. vyparcovaný před zahájením řízení), za vyhovující. Odvolací soud však s tímto postupem nesouhlasil. Podle něj je řízení o přezkoumání výše vypořádání podle §183k obch. zák. řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e odst. 1 o. s. ř.), na které dopadá ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně uložil navrhovatelům složení zálohy na náklady důkazu v souladu s § 141 o. s. ř., avšak pochybil, když důkaz znaleckým posudkem neprovedl, přestože navrhovatelé stanovenou zálohu na náklady důkazu nezaplatili. Tímto nesprávným postupem soud zatížil soud první instance řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (viz rozhodnutí ve věci sp. zn. 7 Cmo 208/2019).

Od 1. 7. 2022 bude kancelář na nové adrese, a to: Korunní 810/104, 101 00 Praha 10 – Vinohrady, Korunní dvůr. Telefonní spojení do kanceláře zůstává stejné, a to: 725 077 720. Za případnou dočasnou nedostupnost vyvolanou stěhováním se předem omlouvám.

Blíží se termín stěhování kanceláře. Do konce měsíce oznámím novou adresu, zatím to vypadá, že zůstáváme na Královských Vinohradech. Telefonní spojení se nemění.

Zvětšit obrázek

Minulý měsíc zaznamenali menšinoví akcionáři úspěch ve několika kauzách rozhodovaných soudy v Ostravě a v Brně. Jednalo se o řešení výše protiplnění se zřetelem na tzv. velikostní přirážku (viz můj článek v Právních rozhledech č. 10/2022) a dále o úročení tohoto doplatku protiplnění zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že tyto věci (s výjimkou jedné) ještě nejsou v právní moci, a nelze ani vyloučit mimosoudní dohodu, podrobnosti zatím neuvádím. Je dobré, že tyto spory (některé ještě z roku 2005) se posunuly do další fáze.

Článek kolegy Davida Kuboně. V internetovém časopisu e-pravo byl publikován článek kolegy JUDr. David\a Kuboně Hromadné žaloby jako symbol moderního právního státu. Článek mj. poukazuje na evropskou Směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, v jejímž důsledku bude muset Česká republika nejpozději do konce roku 2022 nástroj kolektivního vymáhání nároků zavést. Podle tohoto článku, má-li právní úprava tzv. hromadných žalob naplňovat svůj smysl a účel, musí být nutně postavena na kombinaci principů přihlašovacího (tzv. opt-in) a odhlašovacího hromadného řízení (tzv. opt-out). Autor uvádí, že pouze 8% potenciálně oprávněných osob se rozhodne aktivně se připojit k hromadné žalobě v rámci systému opt-in. Bohužel dosavadní evropské a české návrhy úpravy se týkají pouze spotřebitelských sporů, což je škoda. Účelné by bylo rozšířit tento institut i na tzv. akcionářské spory apod. Neexistence úpravy hromadných žalob může také způsobovat komplikace u déletrvajících řízení a v případě většího počtu žalobců. V průběhu sporu může dojít k úmrtí některého z nich a to může mít za následek zbytečné průtahy v řízení. U hromadných žalob by bylo možné se tomuto problému vyhnout.

Velké téma malých společností. V čísle 10/2022 časopisu Právní rozhledy vyšel můj článek “Velké téma malých společností”. Jde o reakci na dřívější článek prof. Dědiče a kol., v níž vyvracím některé nedoložené názory na tzv. velikostní přirážku.

Zvětšit obrázek

(červen 2022) Stěhování. Blíží se okamžik stěhování kanceláře, k němuž dojde pravděpodobně v průběhu června. V nejbližší době budu publikovat údaje o novém sídle. Ostatní kontakty zůstanou nezměněny.